K domácímu utkání s předposledními Hněvkovicemi jsme nastoupili bez dlouhodobě zraněného Romana Hospodky, dále chyběli ještě Vláďa Pleskač, Jirka Štefáček a Honza Beránek. Přesto jsme na tom díky širokému kádru byli podstatně lépe než zraněními zdecimovaní hosté, kteří přijeli jen ve 12 lidech a to ještě na střídačce byl hráč nedoléčený po operaci kolena. Ale přesto jsme tušili, že nás čeká těžký zápas a že sestupem akutně ohrožení Hněvkovičtí nechají na hřišti vše, čeho jsou schopni, aby si zachovali naději na záchranu.

V prvním poločase jsme měli více ze hry, ale dlouho jsme se proti pozorně bránícím hostům nemohli prosadit. Vytvořili jsme si několik solidních šancí, ale v nich jsme buď netrefili branku, nebo byla střela buď málo důrazná, nebo šla do prostředka branky, kde ji zneškodnil spolehlivý brankář. Po asi 25 minutách se pěkně na pravé straně ve vápně uvolnil Luboš Sobotka a hráč Hněvkovic ho evidentně fauloval, ale nerozhodný rozhodčí penaltu neodpískal. Po půlhodině faulovali hosté na pravé hranici pokutového území Tomáše Kohouta. Tentokrát rozhodčí po chvíli váhání penaltu odpískal. A Lukáš Souček ji s trochou štěstí proměnil, když si na ni brankář sáhnul. Do přestávky jsme si ještě několik dobrých možností vypracovali, bohužel jsme další gól přidat nedokázali. Hněvkovice v prvním poločase spoléhali na brejky, ale žádná střela, která by stála za řeč tam nebyla.

Po poločase hosté hru více otevřeli a ještě přidali na úsilí vstřelit gól. A vypracovali si několik standartních situací, po kterých několikrát před naší bránou došlo k nebezpečnému závaru. Na druhou stranu se nám otevíralo více prostoru k protiútokům. Bohužel jsme toho nedokázali moc využít, protože s postupujícím časem se na naše kopačky vkrádala nervozita. Sedm minut před koncem se po rohovém kopu hostů a několika odrazech dostal míč se štěstím k jejich hráči Svobodovi a ten ho zblízka dokázal protlačit do sítě. Protože ale remíza byla pro Hněvkovice málo, tak se dále snažili hrát aktivně. I proto jsme se dokázali dostat do dvou šancí. Při prvním protiútoku ještě nepříliš dobrou střelu Marka Pleskače pokryl brankář. Při druhé střele už ale stejný hráč mířil mnohem lépe a střelou k tyči zápas rozhodnul.

Hodnocení vedoucího mužstva: Velmi těžký zápas, ale mohli jsme si za to sami. Kdyby to po prvním poločase bylo 3:0, tak by to bylo úplně o něčem jiném. A šancí na to bylo dost. Ale s blížícím se koncem soutěže nám zodpovědnost svazuje nohy a hlavy a je to čím dál složitější. Hosté ukázali, že jejich kvalita vůbec neodpovídá jejich postavení v tabulce. Ale i my sami jsme to před 4 roky zažili, jak to vypadá, když na týmu leží deka. V současné době kvůli reorganizaci soutěží nahoře nikdo přesně neví kolik týmů bude sestupovat, tak jim přeji, aby to pro ně dopadlo dobře. Nás za týden čeká velmi těžký zápas v Sobíňově, který sice na jaře nemá tak dobré výsledky jako na podzim, ale i tak to určitě bude hodně složité. Tak doufám, že i tento zápas zvládneme.